○ The blood runs, wrist, soft core,He was lucky ○

Listopad 2015

Musíme to dát i přes tu bolest...

30. listopadu 2015 v 22:02 | Victoria Autumn

Black Bullet gify

29. listopadu 2015 v 14:48 | Victoria Autumn |  Anime

Epic viking battle music - To Valhalla!

29. listopadu 2015 v 3:47 | Victoria Autumn |  Hudba

Itálie-Řím 2010

29. listopadu 2015 v 0:36 | Victoria Autumn

Ostnaté dráty...

29. listopadu 2015 v 0:21 | Victoria Autumn

Kamarád

28. listopadu 2015 v 15:56 | Victoria Autumn |  Ze života


Tak jo..Předávkoval se mi kamarád....je v nemocnici...víc nevím...

Katatonia - Sold Heart

27. listopadu 2015 v 19:22 | Victoria Autumn |  Hudba

Gaelic song - Ar Éirinn Ní Neosfainn Cé Hí

27. listopadu 2015 v 13:31 | Victoria Autumn |  Hudba

William TURNER - MOZART

27. listopadu 2015 v 13:13 | Victoria Autumn

Nádherná melodie života na pokraji smrti...

27. listopadu 2015 v 11:57 | Victoria Autumn |  Ze života

Tep a Srdce


Další výrazná osůbka v mém životě. Je to zvláštní osůbka. Možná se přeci jen někomu povede mě tu udržet. Během posledního půl roku se zhroutilo všechno. Všechno to na mě padá. Dokážeš osobo zabít tu bolest? Či ji alespon zmírnit? Ale aspon když jsem s tebou....tak tu bolest necítím. S Tebou je všechno jiné. Dokážeš mne rozveselit a vykouzlit úsměv jen tím, že existuješ. A tím, že jsi po mém boku. Alespon občas. Možná se ti povede mě zachránit. Možná...
Možná je tu malá naděje...že se ti povede mě zachránit. Zadržet mě před...rozevřením mých křídel a odletu do věčnosti. Za svobodou... Možná..se ti povede mi dát život. Já už ani nevím co to je...ten život. Ráda tě cítím...cítím tvou kůži...tvé doteky...Protože alespon v těhle chvílích cítím vůni života. Je to jako cítit život...Miluji tvůj tep...Miluji tu nádhernou melodii tvého bušícího srdce. Je to jako cítit a zárověn slyšet život. Hraješ nádhernou melodii života. Ani si neuvědomuješ jak moc tě potřebuji. Potřebuji tě.
Jen díky tobě cítím vůni a tu překrásnou melodii života....Jen díky tobě když tě cítím...vnímám život...Já už nežiji...a energie zmizela...z mého těla. Proč tě potřebuji? Protože to díky tobě a z TEBE cítím život. Energii života...kterou já postrádám. Ty máš to co já nemám. Ty máš život...Jenže ty jsi jediná osoba díky které chvílema mám i pocit že ve mě je a existuje ještě troška toho čemu se říká - ŽIVOT. Jsem jako plazící se umírající člověk na pokraji smrti...který se plazí po suché vyprahlé poušti...a šátrá rukama....do vzduchu...s podvědomým pocitem najít něco čeho se může zachytnout...
Ty jsi má energie... co dodává energii mému tělu...Stal ses mým životem...Asi sem vážně upír :D Potřebuji tvou energii...tvoje energie proudí v mém těle...a díky tomu žiju...Však co je vlastně pocit života?

Vražedný rok

27. listopadu 2015 v 11:27 | Victoria Autumn |  Ze života


Dobrá začalo to v Říjnu 2014. Kdy se semnou definitivně po roce a půl rozešel přítel. Byl to ten nejdelší vztah co se týče mne. (Měla jsem jenom jeho a ještě jistou osobu). Dvakrát po sobě jsem stála na oné bájné skále z mých básní. S úmyslem skočit a ukončit tu bolest. Milovala jsem ho. První fáze mé vnitřní smrti. Ale pak jsem si vzpomněla na tu jistou osobu...Kterou jsem taktéž milovala. A tutu jistou osobu jsem milovala více než cokokoli a kohokoli v mém životě. Za celý můj život jsem nikoho více nemilovala. A věděla jsem, že ON tu pro mne bude vždy. At se stane cokoli. Prostě on byl má bájná ona hvězda zářící na mém temném nebi. Ano to on byl ta má jediná ona zářící hvězda na mém krví prosáklím nebem. ON byl mé světlo na mých cestách věčností..na té cestě neproniknutelnou temnotou. A jen díky té myšlence na něj ...Jsem tehdy neskočila. Jen díky němu i přes veškerou tu bolest jsem to neukončila.
Pak tři týdny po onom rozchodě a oné skále... Jsem se dozvěděla o smrti jisté osoby. Doted se neví co přesně se stalo...Jestli se nakonec vážně zabil sám...To už se nikdo nedozví... :( ...A to mi stihl zachránit život ještě těsně před svou smrtí... :( ...Aniž bych o tom věděla... :( ...To jen díky němu jsem tehdy neskončila definitivně na pervitinu či pod kytičkama... :( Vzpomínám na TEBE denodeně.. i když jsem s tebou nestihla promluvit jediné slovo.. :( ...A ty vize... Já to cítila...věděla jsem to...A tys věděl, že to vím.. Ale nechtěl jsi pomoci...Nedokázala jsem Tě zachránit..Byt jsme spolu jedinkrát nemluvili...vím, že jsi si nezasloužil zemřít...Ale proč jsi kurva zachranoval mne? :( ... (to by stačilo).
Pak 3.Května 2015 mne bez jediného slova poslal do prdele ON. Osoba díky, které jsem po těch letech zažila opravdový pocit štěstí...Ne ten falešný..Osoba díky které jsem tehdy neskočila z oné skály... :( Bolí to tak to bolí...(né nedokážu mluvit....).
.....TICHO......

Psí Vojáci - Černý Sedlo

26. listopadu 2015 v 10:08 | Victoria Autumn |  Hudba

Aby už nebylo pozdě...

26. listopadu 2015 v 9:37 | Victoria Autumn |  Básně
Dívat se do nebe,
v srdci mám Tebe.
Tvůj úsměv miluji,
tvé oči jasné namaluji.
Miluji Tě ty to víš,
podej mi ruku neboj se pojt blíž.
Nechci ti srdce zlomit,
Tebe po boku chtěla bych mít.
Jít s tebou cestou věčností,
s úsměvem a radostí.
Ty jsi to co mne zde začalo,
znovu držet, něco mne zabilo, zlomilo.
Ty to víš, můj život držíš ve svých dlaních,
na naše srdce napadl sníh.
Naše srdce zlomené z ledu či mramoru,
podej mi dlaně vezmu tě do oblak nahoru.
Strach. Ano znám ten pojem, však Ty jsi mé víno, královským to nápojem.
Jsem poraženou královnou z pekel, a ty králem co klel.
Jsme zraněné labutě co na vlnách se potulují,
sami ve svých světech, lidé nás zrazují.
Vím co je bolest i samotu zažívám,
však minulost pohřbívám a pomalu jí mávám.
Tak pojd a vkroč do mého království,
jsi králem mého srdce, v paláci plného kvítí.
Jsi Luny záře, v prázdných temných nocích,
jsi vzduchem v mých plicích.
Nebát se další bolesti vím není lehké,
bud mé sake.
I já se bojím další bolesti, byla by osudná,
jednou nohou v hrobě stojím, druhá stačí a budu volná.
Jsi můj heroin mé opium, Lásko,
stačí mi jeden krok a odletím pryč, Lásko.
Čas bez Tebe je skalpel v mé ruce,
a láska k Tobě rozbuší mé mramorové srdce.
Stačí jeden krok, a už mne neuvidíš,
usnu na věky a už mne neprobudíš.
Nebude to jako v pohádce polibkem oživena,
budu ležet v hrobě pohřbena.
Jednou nohou už v něm stojím,
a pouliční lampy míjím.
Přivedeš mne k životu? Nebo mne necháš zmizet?
Dívám se tupě na bílou zet.
Podáš mi ruku a zachráníš mne?
Nebo utopit necháš mne?
Potřebuji Tě. Potřebuji abys mi dal pro co žít, pro Tebe chci žít,
ale je na Tobě jestli mne necháš odejít.
Ty jsi mi dal trochu naděje, ale i bolesti zárodek,
či dáš mi jedovatý smrtící polibek?
Ty budeš bud důvod pro co žít, nebo důvod pro mou svobodu,
rozhodni se, co si zvolíš, pospěš si, možná tu pak už nebudu.

Až se konečně rozhodneš...Co a jak...
Není moc času...
Vidíš to? Slyšíš?
Vnímáš má slova?
Nemám moc času...
Ještě mne můžeš zachránit..
Ještě není úplně pozdě..
Jen Ty to můžeš udělat... Ty a Já?

Vnímej... Než bude pozdě... Dívej se pozorně...Sleduj...
Abys mne nakonec neztratil... Chceš tomu dát čas....Který nemám...



Déšt atd gify

26. listopadu 2015 v 9:22 | Victoria Autumn |  Obrázky

Wanna be ?

26. listopadu 2015 v 9:05 | Victoria Autumn |  Wanna Be



Tak jo kdo chce spřátelit je vítán Mlčící

○ Proč chceš spřátelit?
○ Přezdívka
○ Blog
○ O čem máš blog
○ Po kolikáté jsi na mém blogu
○ Tak 2-3 věty o Tobě

Vaše Victoria Autumn

Anime gifky :3

25. listopadu 2015 v 18:28 | Victoria Autumn |  Anime

Dvě vrány

17. listopadu 2015 v 13:35 | Victoria Autumn |  Básně

Dvě vrány


Jako vrána k nebesům,
z hrobu vzlétneš,
když najdeš svého druha.
At není nikdy konec těm dnům,
at hlavu nesetneš,
v temnotě noci svítíš jako duha.

Dvě vrány vzlétají do nebes,
s jedním křídlem raněným,
a srdcemi co krvácí.
Odejdeš? Ale ne dnes.
S úsměvem němým,
ty srdce jako hrom burácí.

V temných oblacích,
pod svitem Luny,
ty dvě vrány létají a pokřikují.
Láska je v jejich srdcích,
z krypty zní temné varhany,
jedna druhou má, v temnotě noci se milují....

Jedno srdce bije pro to druhé...
Krev se v tělech vaří...
Temnou písen si skřehotají...
Do ponuré to noci...

Inseminační stanice - Kráska a zvíře

16. listopadu 2015 v 13:36 | Victoria Autumn |  Hudba